Dvacet výhrůžek smrtí za dva dny. I to je cena za svobodu.

První zprávy

Známý sociolog Petr Hampl uspořádal v Brně přednášku, na které analyzoval důvody krize evropské civilizace. „Jestliže se chovám špatně, jsem vyřazen z boháčského světa. A ani nejbohatší z bohatších nemohou jít proti davu,“ prohlásil v úvodem Hampl a dodal: „Jeden obrovský průšvih zní, že si dáme domů šestnáct stupňů, čtrnáct, dva svetry a nebudeme jíst. A když budeme hodně trpět, režim padne. Takto myslet bylo normální minus tisíc let před letopočtem. A ono se to vrací.“

„Za poslední dva dny jsem dostal tak minimálně dvacet výhrůžek smrtí,“ předeslal dále sociolog Petr Hampl a konstatoval, že právě v moravské metropoli mívá besed nejvíce. Letos v červenci vydal Petr Hampl knihu Prolomení hradeb dvojka a slova k ní si nechal právě až do Brna.

Během uplynulých dvou měsíců pak napsal i kratší knihu, která je ještě v tiskárně. Jmenuje se Poznámky o elitách, válce a míru. „Kdybych měl dát k tomu podtitul, tak by zněl: Proč se Západ chová jako banda agresivních idiotů? Snažím se vysvětlit proč. Mám za to, že se to nějak vysvětlit dá,“ řekl Hampl.

Sociologie by měla podle Hampla sloužit k porozumění společnosti. Upozornil, že se cítí být standardním vědcem, v zásadě věří vědecké komunitě, výzkumy se podle něj nefalšují a má za to, že naprostá většina zkreslení nevzniká na vědeckém pracovišti, ale mezi výsledkem výzkumu a novinovým článkem. Pozastavil se nad otázkou sdíleného vlastnictví a bydlení.

„Podle mého názoru je panika zbytečná. Hrozí nám spousta šílených věcí, ale tohle mezi nimi není. Bude se to týkat jen nejbohatších lidí a těch nejchudších se to nikdy nebude týkat. Není to otázka nucení. Nejbohatší už s tím začali, je to pro privilegované vrstvy, jdou tomu naproti šťastně a dobrovolně a myslí si, že jim to zlepší život,“ uvedl Hampl. „Lidé, kteří žijí v představě, že budou vždycky bohatí a úspěšní, že ekonomika bude fungovat navždycky. Pro ně je to atraktivní,“ dodal. Skutečná rizika jsou ale úplně někde jinde.

Hampl dále také jasně vymezil, pro koho nejsou jeho výklady. Jednak pro ty, kteří jsou spokojeni s oficiálními narativy. Jednak pro ty, kteří chtějí slyšet hodně senzační teorie o spiknutí. „Co dělám já, je suché zpracování studií. Někoho to může nudit a já to respektuji,“ poznamenal Hampl.

Dále také popisoval to, jak se opakují staré vzorce myšlení. Jak si dříve lidé nacházeli božstva a věřili, že ovlivnit věci mohou např. tím, že se budou hodně modlit, nebudou jíst maso atd. V racionální době lidé rezignovali na to, že budou měnit počasí a učili se v něm přežít.

„Co se teď děje a je naprosto hrozivé, je, že se předracionální myšlení vrací. Viděli jsme to dobře u Zeleného údělu. Tvrdí se, že dochází k oteplování zeměkoule atd., ale všimněte si, že nikdo nedává racionální podnět: Jestliže bude o stupeň tepleji, co budeme dělat s vodou atd.? Ne, my se snažíme změnit celkové prostředí. Všimněte si, jak se myšlení mění. Dobrovolně se podřizujeme utrpení. Já se omezím, nebudu jíst maso, nebudu mít děti,” řekl Hampl a pokračoval:

„Žel, ukazuje se, že tohoto myšlení je čím dál víc. Teď máme válku na východě, dřív bychom řekli: Ano, někde je režim, který se nám nelíbí, ale má šest tisíc jaderných hlavic. Ne, my se snažíme změnit situaci. Že bychom stavěli zbrojovky? Ne. Utrpením. Dáme si domů šestnáct stupňů, čtrnáct, dva svetry a nebudeme jíst. A když budeme hodně trpět, režim padne. Takto myslet bylo normální minus tisíc let před letopočtem. A ono se to vrací. To je průšvih, který jsme ještě nedocenili. Společnost ztrácí racionalitu od hlavy. Tam, kde by se to nemělo projevovat vůbec, mezi nejbohatšími a nejmocnějšími, je to nejsilnější. A to je další průšvih,“ prohlásil závěrem Hampl.