Odkdy se hlasuje o klimatu?

Už jste někdy šli proti větru tak silnému, že vás to instinktivně nutilo se předklonit pro lepší stabilitu? A zamysleli jste se nad představou jak velký a silný by to musel být větrák, aby tohle zvládl? V Praze Letňanech postavily Strojírny Litvínov t.zv. větrný tunel o průměru 4,3 m, kde si můžete za 3 500 Kč 10 minut zalétat v proudu vzduchu o rychlosti 270 km/h.

Ještě jednou – je to proud vzduchu o průřezu pouhých 14,5 m².

A příroda tohle dělá v tisícikilometrových rozměrech jenom „díky“ rozdílu několik desítek hektopascalů tlaku vzduchu. I když u nás takové rychlosti větru (snad) nebyly zaznamenány, přece jenom 24. června 2021 tornádo na pomezí břeclavsko-hodonínském ukázalo během několika málo minut, kdo nebo co je v přírodě pánem.

S úžasem otevřenými ústy stojím nad výkonem tepelného motoru, který vytváří hurikány, jež potom pustoší karibské ostrovy a jihovýchod Spojených států. Hned teď se musím omluvit, že nepoužívám odborný jazyk, že nemluvím o severoatlantické oscilaci atd. Nepíšu odbornou práci, ale polemický fejeton. Mimo sledování hurikánů družicemi a zpřesňování předpovědi jejich pohybu, neexistuje žádná obrana proti jejich řádění. Vyskytly se otázky zda by nebylo možné takový silnější hurikán „rozbít“ vojenskými prostředky. Jenže i ty nejsilnější zbraňové účinky jsou směšně malé proti silám, kterými vládne příroda. Síla hurikánu je totiž mnohem silnější, než si vůbec dovedeme představit. Plně vyvinutý hurikán může uvolnit energii až 7,2 × 10¹⁴ kWh a jen malou část (1,5 × 10¹⁰ kW) této energie převede na sílu větru.

Uvolňuje průběžně tolik energie, jako kdybychom každých 20 minut odpalovali atomovou bombu tisíckrát silnější než byl Little Boy, co dopadl na Hirošimu. Ještě stále nežasnete?

Jeden z 87 běžně rozeznávaných mořských proudů je Golfský proud. Ten je zhruba 100 kilometrů široký a 800 až 1200 metrů hluboký. Dopravuje vodu na vzdálenost takřka 9 000 km. Rychlost proudění je nejvyšší u povrchu, přičemž maximální rychlost je obvykle asi 2,5 metru za sekundu. Ve Floridské úžině dopravuje 30 milionů metrů krychlových za sekundu a jak prochází jižně od Newfoundlandu, toto množství se zvyšuje na 150 milionů m³/s. Objem Golfského proudu převyšuje všechny řeky, které ústí do Atlantiku dohromady. Porovnejte to s Amazonkou, která vrhá do oceánu cca 200 000 m³ každou sekundu.

Proto stojím v němém úžasu nad zpupností těch, kteří prohlašují, že zasáhnou do přírodních sil a zpomalí nebo dokonce zastaví jejich vývoj, aniž by věděli co se stane, kdyby se jim to (nedej Bože) povedlo.

Zpráva o životním prostředí České republiky je vytvářena v gesci Ministerstva životního prostředí a předkládána vládě každoročně od roku 1993. Po schválení vládou ČR dle zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, zveřejněna na internetových stránkách Ministerstva životního prostředí a CENIA.

Podle ní – cituji:

Změna klimatu představuje jeden z největších globálních problémů Země, ale i faktor rozvoje lidské společnosti. Projevy změny klimatu, které jsou již aktuálně pozorovatelné a dle projekcí se budou dále prohlubovat, jsou do značné míry přičítány antropogenním vlivům. Činností člověka se do atmosféry dostává značné množství skleníkových plynů, na druhou stranu změny ve využití území omezují ukládání uhlíku v biomase. Důsledkem těchto mechanismů jsou rostoucí atmosférické koncentrace skleníkových plynů, což vede k zesilování skleníkového efektu atmosféry a k narušení energetické rovnováhy v klimatickém systému. Hlavním směrem globální snahy o zmírnění (mitigaci) změny klimatu je proto snižování emisí skleníkových plynů, což se dotýká řady sektorů, zejména energetiky, průmyslu, dopravy, zemědělství a odpadového hospodářství. Pokles emisí z hospodářských činností, zejména ze spalování fosilních paliv, by postupně měl vést společně s růstem ukládání uhlíku v biomase k dosažení tzv. klimatické neutrality, při které bilance emisí a propadů skleníkových plynů je nulová.

Rozhodující krok v celosvětovém úsilí směřujícím k ochraně klimatu byl učiněn v prosinci 2015, kdy smluvní strany Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu přijaly tzv. Pařížskou dohodu (Paris Agreement).

Dohoda formuluje dlouhodobý cíl ochrany klimatu, tj. přispět k udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C. Evropská unie jako smluvní strana Dohody si stanovila závazný a ambiciózní cíl (tzv. národně stanovený příspěvek, NDC) – snížit emise skleníkových plynů o nejméně 55 % do roku 2030 ve srovnání s úrovní emisí v roce 1990. Česká republika, jako členská země EU, se bude na plnění tohoto cíle podílet a nově přijaté závazky bude postupně zohledňovat v aktualizovaných strategických dokumentech (např. Politika ochrany klimatu) a v legislativě…

Viz „zelenou“ argumentaci: Naše civilizační historická zkušenost se formovala v době mimořádně klimaticky stabilního období holocénu. Globální průměrná teplota v něm oscilovala v pásmu jednoho stupně Celsia. Nyní ale stabilní klimatický režim holocénu opouštíme a vydáváme se směrem k „bodům zvratu“, které utvářejí existenci jiné Země. Takové, jakou jsme jako lidský druh možná ani nepoznali a kterou zcela jistě neznáme jako lidská civilizace. Mnozí vědci přitom tvrdí, že klimatická stabilita umožnila, abychom akumulovali dostatek zdrojů, vytvořili zemědělství a z vyprodukovaných nadbytků stvořili civilizaci samotnou. A že i mnohem mírnější klimatické změny než ta, kterou dnes zažíváme, civilizace ukončovaly…

Když čtu řádky, že globální průměrná teplota oscilovala v pásmu jednoho stupně Celsia a o holocénu, tak mi začíná blikat v mozku kontrolka, že něco není v pořádku, že tady někdo lže.

Naše historická zkušenost je neskonale delší. Vždyť i na základním stupni vzdělání se učíme, že homo sapiens sapiens osídlil Evropu cca 40 000 let před současností (Dolní Věstonice – lovci mamutů cca 27 000 let před současností) a zhruba od roku 11 000 př.n.l. nastal dryas – období, kdy po oteplování konce doby ledové nastal 1200 let trvající chladný zvrat. Takové poslední vzepětí doby ledové; v Eurasii, Grónsku a severní Africe jsou tyto změny dokladem posunu areálů jednotlivých rostlinných druhů, které tím reagovaly na tehdejší významný pokles průměrných ročních srážek a teplot. Teplota se tu během pouhých několika roků snížila o 2–4 °C a nad severním Atlantikem dokonce o více než 5 °C kdežto nástup holocénu, tedy kolem roku 9700 př. n. l. znamenal už neolitickou revoluci a první větší sídla. V Atlantiku (období středního holocénu) ohraničeném přibližně lety 6500–4800 př. n. l.  byly průměrné teploty ve střední Evropě asi o 3 stupně vyšší než dnes.

Ale ani doba, ze které máme písemné záznamy, se nesrovnává s údajem ze zprávy. V období středověké teplé periody (přibližně doba budování katedrál) došlo v Evropě k populační explozi, ke které zajisté přispělo příznivé klima. Obilí bylo v té době pěstováno i v severnějších oblastech – v Norsku a na horách ve Skotsku. Z podrobné analýzy obchodu s obilím v Anglii a Skotsku vyplynulo, že během 12. a 13. století došlo k rozšíření pěstování obilí ve vyšších nadmořských výškách, což nebylo možné v období předtím, ani nikdy potom.

Že průměrná teplota středověkého tepelného optima byla o dost vyšší než uvádí zpráva svědčí řada faktů počínaje objevem pohřbu v Grónsku v dnešní permafrostové (pevné jako beton) půdě, přes osídlení Islandu až po zvýšení stromořadí v Alpách nad 2000 metrů.  Že meziledová doba nebyla jen fenoménem souvisejícím s evropským kontinentem, ukazuje „severní migrace“ vegetace v Asii u subtropických rostlin, jako jsou citrusové plody, které rostly v roce 1264 o pár set kilometrů severněji než ve 20. století. Rovněž se považuje za prokázané, že od roku 1200 soustavně a celosvětově ubývá ledovců. Stále lze uvést, že komár Anopheles, přenášející malárii, byl rozšířen ve velkých částech Evropy a že až do 14. století jsou ve střední Evropě doloženy i kobylkové mory. A na druhém pólu jsou události mezi lety 536 až 545 našeho letopočtu. Od Itálie po Irsko a od Číny po Střední Ameriku zahájil rok 536 deset let trvající období globálního ochlazení. A v XV. až XVII. století se ochladilo tak že zamrzala nejen Temže (na zamrzlé Temži se i obchodovalo), ale dokonce i Doverská (Calaiská) úžina mezi Francií a Anglií.

Ale podstatné je, že nám (ale hlavně mladým stávkujícím), věrna svým podrazáckým způsobům – vrchnost zatajila existenci alternativního panelu NIPCC, který s panelem IPCC bouřlivě nesouhlasí. S logem: Klimatu vládne příroda, ne lidská činnost. Ale ve stylu Winstona Churchila:„…když fakta nepotvrzují teorii, tím hůř pro fakta!“ A když potom ještě vystoupila Greta Thunberg se svým varováním (Váš dům hoří…)

nabyl jsem jistotu, že Green Deal je jenom všivá politická akce.

Je to jenom velký kšeft, velká politická akce a velký podvod, který místo toho, aby zkoumal jak využít změn klimatu ve prospěch lidstva, vytváří atmosféru strachu, aby lépe zbohatlo pár stovek těch, co za tím stojí.

Green Deal neboli správně Zelená dohoda(?!) pro Evropu je plánem opatření ke snížení emisí, investic do špičkového výzkumu a inovací a ochranu přírodního prostředí evropského kontinentu; skrze transformaci evropské ekonomiky tak, aby byla dlouhodobě udržitelná, tedy aby byl možný její růst, aniž by se zvyšovalo využívání přírodních zdrojů.

To přece vypadá dobře – snížení emisí, investice do špičkového výzkumu a příslušná transformace průmyslu. Tak co tady brblám, že Green Deal je nezodpovědné šílenství? Inu krásná slova, ale bez významu. Když zkoumáme ten špičkový výzkum – do čeho to tečou peníze? Do směru který udávají zelení „ proroci.“ Špičkový výzkum je jenom vyzkoušená floskule.

Co rozumíme v dokumentech Green Dealu slovem emise? Je to vypouštění znečišťujících příměsí do životního prostředí. Ale jestli do emisí počítáme i oxid uhličitý, tak se stavíme po bok dona Quichote de la Mancha. Život na Zemi je totiž založen na metabolismu (biologickém spalování) uhlíkatých sloučenin a

jejich konečným článkem je vždy CO₂.

Ať jíme kukuřici nebo maso, vždy vydechujeme oxid uhličitý. Čím bude život na Zemi bohatší a pestřejší, tím více „vyrobí“ oxidu uhličitého. K jakékoliv činnosti musí rostlina, živočich (člověka v to počítaje) vyvinout úsilí, které opět musí být podpořeno zvýšeným metabolismem – a tím i vyšší hladinou CO₂. Naše „věrchuška“ nám odhlasovala „klimatickou neutralitu,“ kterou podle – nemohu říct jinak – blábolů neodpovědných představitelů EU jsme povinni dosáhnout do roku 2050. Proč blábolů? Protože klimatu nerozumíme, nevíme co všechno jej ovlivňuje a dokonce nevíme ani to, do jaké míry ho ovlivňují změny, u kterých se kauzalita (příčinná souvislost) prokázala. Tak, jak příslušníci SS na zvolání Sieg! odpovídali Heil, tak na zvolání klima! naši představitelé odpovídali Fit for 55!

Co je balíček „Fit for 55“?

 

Balíček „Fit for 55“ je souborem návrhů na revizi a aktualizaci právních předpisů EU a na zavedení nových iniciativ, který má zajistit, aby byly politiky EU v souladu s klimatickými cíli dohodnutými Radou a Evropským parlamentem. Klade si za cíl začlenit do právních předpisů takové požadavky, aby se Evropa do roku 2050 stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě. Evropská komise v roce 2021 schválila evropský právní rámec pro klima. Předložila také strategii v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, novou strategii pro průmysl a akční plán Evropské unie pro oběhové hospodářství, strategii udržitelné výroby potravin „od zemědělce ke spotřebiteli“ a návrhy na Evropu bez znečištění…

Růst, aniž by se zvyšovalo využívání přírodních zdrojů. Jak? Je to vlastně hledání perpetuum mobile. Vždy totiž využíváme nějaké přírodní zdroje. Energii potřebujeme, strašně moc energie: pokud je dost energie, můžeme stavět, cestovat, budovat, pěstovat, recyklovat, přetvářet, syntetizovat – můžeme všechno. Bez využívání přírodních zdrojů? Nemůžeme si přivlastnit něco z těch přírodních sil? A nedumejme, že to je také přírodní zdroj. A že se také chová tak, jak to popisujeme fyzikálními zákony. Jak je ale můžeme využívat, když je neumíme ovládat? Když jim nerozumíme. Když jsou nestabilní. Když ty jsoucí strašně komplikují regulaci v síti. Víme, že v závětří Krušných hor (na Žatecku a Podbořansku) je „dešťový stín.“ Víme jaký dlouhodobý dopad bude mít tisíce větrných turbín v Severním moři? A co když přestane foukat? Můžeme nanejvýš pokleknout na kolena a žádat bohy, ať jsou k nám laskavi. Ale vrchnost už z titulu moci vyhlašuje sankce za nesplnění plánu. Ten správný postup spočívá v ovládnutí fúze. Proč se ten cíl oddaluje, když k jeho dosažení chybí jenom peníze, to opravdu nevím. Za to se stále setkáváme se šílenci typu Ursula von der Leyen, Frans Timmermans, nebo:

Vojtěch Pecka v A2larmu opravdu dělá čest svému příjmení!!!

Jak se ukazuje, právě na Česko globální oteplování doléhá mimořádně silně. Minulý rok u nás bylo největší oteplení v Evropě a druhé největší na světě. Díky dlouhodobému podceňování těchto hrozeb jsme přitom na klimatickou krizi fatálně nepřipraveni!!!

Globální oteplování bylo u nás nejsilnější. Smát se, nebo plakat? Hlavně, že víme, že klima není počasí. Klimatická krize – ano i slepé kuře občas najde zrno. Skutečně jsme fatálně nepřipraveni, nevíme totiž jak to oteplení využít. A i kdybychom tu pozornost obrátili žádoucím směrem, tak nám to Brusel a Petr Fiala ve vzorné spolupráci zatrhne. Přesto že:

z celého vývoje Země víme, že ti co se neumějí přizpůsobit měnícím se podmínkám, vymírají.

Tvrdit, že naopak musíme přírodě zabránit, aby se neoteplovala je nehoráznost hodná tak nanejvýš středověkých proroků. A člověk by nevěřil kolik jich v XXI. století je. Tvrdí nám například, že Amazonský prales, plíce zeměkoule, ubývá nelegálním dřevařením. Ano, to je pravda. Ale biologové už desítky let upozorňují, že Amazonský prales není nějakým reliktem dávných dob dávno minulých, za který je vydáván, protože vrstva úrodné půdy je překvapivě tenká. A v posledních letech díky moderním přístrojům s překvapením zjišťujeme, že Amazonský prales je poměrně mladá oblast, že na území Amazonie objevujeme stopy středověkého civilizačního působení člověka a skutečnými plícemi země jsou moře a oceány. To ovšem neznamená, že bezuzdná těžba dřeva v Amazonii je v pořádku.

Je to jenom svědectví o tom, jak málo (na rozdíl od zelených) toho víme o naší Zemi.

Reakce na změnu klimatu je s největší pravděpodobností sofistikovaný pokus jak zabrzdit rozvojové země, jak zabránit Africe v rozvoji. Green Deal je (zatím) poslední rozmach neokolonialismu.

Zbývá tedy smutné konstatování, že klimatická krize neexistuje, je to naše krize, krize vědění, vzdělávání a v případě zaměstnanců medií – je to morální krize. A jak s naší krizí vědění naložíme? Problém je, že tato krize nemá tržní příčiny – je vyvolaná politickými rozhodnutími totálně neschopných a morálkou zcela nedotčených „elitářů“ v našich vládách.

Autor Leo K., zdroj: Kosa zostra