Kdo stojí za válkou na Ukrajině?

(recenze knihy)

* Rozšířili NATO o více než tisíc mil na východ, přiblížili se k ruským hranicím, čímž porušili deklarace dříve učiněné Moskvě.

* Jednostranně odstoupil od smlouvy o antibalistických raketách a umístil odpalovací systémy protiraketových střel v nově přistupujících zemích NATO. Tato odpalovací zařízení mohou také držet a vypouštět útočné jaderné zbraně na Rusko, jako jsou střely Tomahawk vyzbrojené jadernými hlavicemi.

* Pomohl připravit a mohl přímo podnítit ozbrojený krajně pravicový převrat na Ukrajině. Tento převrat nahradil demokraticky zvoleného proruského vůdce nevolenou prozápadní vládou.

*Provedl nespočet vojenských cvičení NATO poblíž ruských hranic. Patřily k nim např. raketové cvičení s živou palbou, jehož účelem bylo simulovat útoky na systémy protivzdušné obrany v Rusku.

* Bez jakékoli naléhavé strategické potřeby prosazovali, aby se Ukrajina stala členem NATO, přičemž ignorovali hrozbu, kterou by takový krok pro Rusko představoval. Poté odmítli opustit tuto politiku, i když by to mohlo zabránit válce.

* Jednostranně odstoupilo od smlouvy o úplné likvidaci raket krátkého a středního doletu (INF smlouva), čímž se snížil pocit bezpečnosti Ruska z hlediska amerického raketového útoku.

* Vyzbrojil a vycvičil ukrajinskou armádu na základě bilaterálních dohod a prováděl pravidelná společná vojenská cvičení na Ukrajině. Cílem bylo vytvořit vojenskou interoperabilitu na úrovni NATO ještě předtím, než byla Ukrajina formálně přijata do Aliance.

* Vedli ukrajinské vedení k nekompromisnímu postoji vůči Rusku, což ještě více vyhrotilo ohrožení Ruska a nastavilo Ukrajinu do cesty ruskému vojenskému úderu.

Na závěr Abelow píše:

„Navzdory jednoznačnému selhání západní politiky vůči Rusku a Ukrajině ti, kdo jsou zodpovědní za desetiletí provokativních akcí USA a NATO, opakují stejné chyby a tvrdí, že ruská invaze na Ukrajinu jim dává za pravdu. Tito tvůrci politik se domnívají, že skutečným důvodem ruské invaze je to, že ji Spojené státy prosazovaly příliš lehce. Věrohodnější vysvětlení však nabízí řada amerických expertů, kteří předpovídali, že rozšíření NATO povede ke katastrofě. Právě jejich předpovědi se hrozným způsobem naplňují.

Ve skutečnosti, když rozšiřování NATO k ruským hranicím začalo, George Kennan varoval, že rozhodnutí NATO je sebenaplňujícím se proroctvím. Poukázal na to, že expanze povede USA k válce s Ruskem. Kennan předpověděl, že jakmile se to stane, expanzionisté řeknou, že je to důkaz, že příčinou byl inherentní ruský militarismus. Kennan řekl: “Opravdu, Rusko skutečně zareaguje špatně a pak (expanziosté) řeknou, že jsme vám vždycky říkali, že takoví Rusové jsou.“ Takže Kennanova předpověď byla dvojnásob správná. Zaprvé o ruských reakcích na rozšíření NATO; za druhé, pokud jde o sebeospravedlňující reakci těch západních politických jestřábů, kteří se ocitli na špatné straně zrcadla.

O těchto věcech se v amerických médiích nemluví. Při sledování televize a čtení novin nabýváme dojmu, že se neobjevily žádné hlasy vyjadřující obavy z rozšíření NATO, pokud vůbec, šlo o okrajová prohlášení. Zatímco role Spojených států a zemí NATO při vytváření krize na Ukrajině je zřejmá, mnoho Američanů a Evropanů je zachváceno „zástupnou válečnou horečkou“. Nevidí široký politický kontext a jsou pohlceni každodenními zprávami z fronty, živí je údajně spravedlivý hněv a přesvědčení, že nejlepší politikou je posílat na Ukrajinu další a další zbraně, dokud se Putin nevzdá.

Ve světle podněcování této válečné horečky by nemělo být žádným překvapením, že těch pár amerických vůdců, kteří mají vzácnou kombinaci jasnozřivosti a odvahy, která je zde specificky potřebná k tomu, aby veřejně mluvili o pozadí války na Ukrajině, byli označeni za zrádce. Ve skutečnosti jsou to patrioti. Nechtějí se zúčastnit hry. “Moje země je vždy nevinná.” Přijímají nepohodlná historická fakta taková, jaká ve skutečnosti jsou, a snaží se vyvarovat opakování stejných chyb v budoucnu. Chtějí vidět dopad těchto skutečností na současnost, zejména omezit smrt a ničení na Ukrajině a zároveň snížit šanci na apokalyptický jaderný střet mezi Ruskem a Západem.

Při pohledu na situaci z dnešní perspektivy John Mearsheimer napsal:

„(Jsme) v extrémně nebezpečné situaci a západní politika tyto hrozby ještě zhoršuje. Pro ruské vůdce má to, co se děje na Ukrajině, pramálo společného s mařením jejich imperiálních ambicí; musí se vypořádat s tím, co považují za bezprostřední hrozbu pro budoucnost Ruska. Putin možná špatně odhadl vojenské schopnosti Ruska, efektivitu ukrajinského odporu a rozsah a rychlost západní reakce, ale nikdy bychom neměli podceňovat, jak bezohledné mohou být velmoci. Mocnosti mohou být nemilosrdné, když si myslí, že jsou v obtížné situaci. Amerika a její spojenci se však nevzdávají, počítají s potupnou Putinovou porážkou a možná i s jeho odstraněním. Zvyšují pomoc Ukrajině a využívají ekonomické sankce k zasazení obrovské rány Rusku.

Benjamin Abelow: „Jak Západ způsobil válku na Ukrajině? Jak politika USA a NATO vedla k politické krizi, válce a riziku jaderné konfrontace. (přeložil Michał Krupa), Vectors, Wrocław 2023, s. 83

zdroj: Myśl Polska