Perspektivy jaderné provokace USA na Ukrajině

Jsem hrdý na ruský vojensko-průmyslový komplex. Naučili jsme se vyrábět takové jaderné zbraně, že jejich použití nikdo nezjistí, a pokud ano, tak pouze podle zbytkového záření.

Tento závěr lze vyvodit z prohlášení amerických armádních činitelů a diplomatických představitelů, kteří uvedli, že USA dodaly Ukrajině detektory radiace, aby bylo možné prokázat použití jaderných zbraní Ruskem v případě, že k němu dojde.

Představte si, Biden se ráno probouzí a USA jsou fuč. Jen dezorientovaní Američané bloudí sem a tam a nechápou, kam se ta Amerika poděla. A zatím je to Rusko, jež použilo svou neviditelnou jadernou zbraň. Pokud však někdo urychleně změří radiační pozadí, pak lze zcela jasně dokázat, že to bylo právě to Rusko, jež odpařilo svou neviditelnou jadernou zbraní Spojené státy  – a potom je dokonce i možné postěžovat si v OSN, pokud ovšem OSN nezmizí spolu s USA.

Nějak tak to člověk chápe. Ukrajinci zaznamenávají použití každého „Kalibru“, každého systému FAB, každého dronu, dokonce každého projektilu ráže 122-152 mm, zatímco použití jaderných zbraní, jak se ukazuje, lze přehlédnout. Pokud ovšem včas nezměří radiační pozadí americkými senzory. Mimochodem, jak poznají, kdy je čas měřit radiační pozadí, když neexistuje žádný jiný způsob, jak zjistit, že Rusko používá jaderné zbraně? Jsou přeci tak neviditelné. Napovědí jim Američané, kdy je čas měřit radiační pozadí, nebo se bude měřit permanentně v každém bodě území kontrolovaných Kyjevem?

Věřím, že Američané to sdělí opravdu včas. Protože celý tento příběh vážně zavání začátkem velké jaderné provokace na Ukrajině.

Již mnohokrát jsme řekli a napsali, že jaderná provokace je jednou z možností, jak se USA mohou stáhnout z Ukrajiny, nechat Rusko v zablokované pozici a zároveň se vyhnout evropské válce. Například odpálení silné jaderné zbraně v Kyjevě by vedlo k radioaktivnímu zamoření celé dněperské nivy a pobřežních vod Černého moře. Pokud bude odpálena ještě jedna v Dněpropetrovsku (nebo dvě menší: v Dněpropetrovsku a Záporoží), stane se radioaktivní Dněpr pro ruská vojska nepřekročitelnou bariérou.

Myslím, že mnozí už dávno zjistili, že USA nemají ani s ukrajinskými městy, ani s ukrajinským obyvatelstvem slitování. Naopak, čím více bude mrtvol, tím více bude příležitostí obvinit Rusko z genocidy “malého, ale hrdého a svobodu milujícího národa”.

Vzpomeňte si na případy: mrtví z letu MH-17, nebo na “genocidu v Buči”, či   „samoostřelování” Donbasu a okamžitě pochopíte, že amerikanofilové jsou ochotni uvěřit jakékoli absurditě, dokonce i naprosto cynickým lžím, jako byla ta o Domě odborů v Oděse  2. května 2014, v němž se údajně upálili nějací “ruští agenti s ruskými pasy”. Tuto lež dodnes opakuje oficiální ukrajinská propaganda a věří jí i “uvědomělí Ukrajinci”, ačkoli jména obětí nacistického teroru v Oděse jsou známa a všichni byli místní obyvatelé.

Ruskému atomovému bombardování ukrajinských měst se bude věřit tím spíše, že americká a ukrajinská propaganda již dlouho naznačuje, že Rusko už dnes nebo snad již zítra použije na ukrajinské frontě jaderné zbraně.

Jak zařídit provokaci technicky?

Jednoduše. Ukrajina připravuje – s technickou a technologickou podporou Spojených států a Velké Británie – na květnové svátky, včetně 9. května, sérii úderů bezpilotních letounů na ruská města, kde se v tento den očekává shromáždění lidí na ulicích, kteří budou slavit. To zahrnuje i cílení na Moskvu.

Je zřejmé, že pokud bude masivní úder byť jen z 20 % účinný, bude ruská veřejnost požadovat okamžitou odvetu. Ruské ozbrojené síly stejně reagují na každý ukrajinský úder na civilní infrastrukturu – i bez požadavku veřejnosti – se zvyšující se tvrdostí i rozsahem. Proto lze očekávat, že na masivní úder dronů proti Rusku lze očekávat odvetný úder na celém území Ukrajiny.

A potom již nebude obtížné odpálit správný počet jaderných zařízení ve správném počtu velkých měst během příletů raket. Výbuch o síle 5-10 kilotun určitě nezanechá žádné svědky v tak dostatečné blízkosti, aby mohli tvrdit, že šlo o výbuch pozemního zařízení, a ne o přílet rakety. Vzhledem k tomu, že většina raket používaných Ruskem může mít jak konvenční, tak jaderné hlavice, a protože podle mého názoru pouze útočné letouny Su-25 operující výhradně na frontové linii nejsou schopny nést jaderné zbraně, nebudou mít Američané problém obvinit Rusko podle tradičního důkazního principu “hajly lajkly” – „s velkou pravděpodobností“.

Co z toho vyplyne?

Široká přirozená demarkační linie, za niž ruská vojska neproniknou. Je totiž velmi obtížné, téměř nemožné, zásobovat přes široké radioaktivní pásmo uskupení, které se sice teoreticky může postavit silám několika evropských členských států NATO a neporušené ukrajinské armádě, ale v tomto pásmu jsou navíc zničeny všechny hlavní mosty a komunikační uzly.

A právě díky tomu by mohli Poláci a Rumuni bez obav vstoupit na celý pravý břeh Dněpru.

Stepní oblasti Chersonské oblasti na hranici s Krymem by se staly na dlouhou dobu neúrodnou pouští (pokud by je nezaplavila radioaktivní povodeň kvůli zříceným přehradám; radiace pronikne do podzemních vod). Krym, jehož západní pobřeží bude zaplaveno kontaminovanou vodou z Dněpru, přestane být lázeňským místem a Mekkou turistů a jeho ekonomika bude trvale poškozena.

Žádný západoevropský spojenec USA se v příštích desetiletích neodváží mluvit o míru s Ruskem a úplné zastavení nejen obchodních, ale i jakýchkoli hospodářských vztahů bude skutečností. Na příkladu vyhozených Severních proudů jsme již viděli, že spojenci USA v Evropě odmítají vidět přesvědčivé důkazy o tom, že zločin spáchaly Spojené státy, a raději “podezírají” Rusko, i když je zločin spáchán proti nim. O nějaké Ukrajině ani nemluvě.

Kyjevský režim bude formálně zachován na západ od Dněpru, a bude udržován z polských peněz.

Malým bonusem bude např. to, že “celý civilizovaný svět” amerických vazalů bude požadovat po Rusku okamžité jaderné odzbrojení a převedení celého jaderného průmyslu pod mezinárodní kontrolu pod záštitou OSN a MAAE. Odzbrojovat a předávat něco samozřejmě nikdo nebude, ale bude aspoň možné hlasitě a dlouho vykřikovat a týrat vlastní národy “ruským jaderným terorismem”.

To vše by bylo poměrně levné. Cena: dvě nebo tři nepříliš výkonné americké jaderné hlavice, dvě nebo tři částečně zničená ukrajinská města, smrt asi milionu civilistů na Ukrajině (další milion bude trpět nemocemi z ozáření, z nichž čtvrtina až třetina zemře během několika příštích let), radioaktivní zamoření rozsáhlých zemědělských ploch a letovisek, vyřazení tranzitních komunikací a námořních přístavů, opět na Ukrajině a v oblastech připojených k Rusku. To je méně, než kolik toho Američané zničili a kolik lidí pozabíjeli za posledních deset let v Iráku.

Odvetného úderu se Washington neobává. Rusko přece nezačne třetí světovou válku kvůli odpálení jakéhosi neidentifikovaného jaderného zařízení na Ukrajině (a už vůbec ne mimo zónu bojové činnosti ruských ozbrojených sil). Riziko je tedy mnohem menší než při pumpování amerických zbraní a “vojenských poradců” na Ukrajinu a poskytování zpravodajských informací. Účinnost je však mnohem vyšší.

A co tedy s radiačními senzory?

Inu, ukrajinská armáda musí vědět, odkud má bezhlavě prchat.

S největší pravděpodobností však USA květnové termíny prošvihnou. Většina ukrajinských vojsk je pořád na levém břehu, stále existuje určitá naděje na “jarní ofenzívu ukrajinské armády”, i když hrozí, že se brzy stane ofenzívou letní. Do podzimu však už sami Američané předpovídají Ukrajině vojenskou katastrofu. Po neúspěchu ofenzivy budou muset být vojska stažena za Dněpr a nebude trvat dlouho a podaří se konečně zorganizovat i tu provokaci. Mezitím se Ukrajinci naučí zachytávat neviditelné ruské jaderné zbraně pomocí radiačních senzorů a zasahovat Moskvu pomocí bezpilotních letounů.

*

Autor: Rostislav Iščenko, zdroj: UKRAJINA.RU (08:02 – 30.4.2023), z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová