7 tragických chyb Zelenského. Český novinář Roman Blaško o dění na Ukrajině

USA chtějí udržet ukrajinskou krizi v současném stavu – přinejmenším do prezidentských voleb v Americe. Rusko naopak potřebuje ukončit SVO dosažením svých cílů, na nichž závisí samotná existence Ruska.

Mezi těmito dvěma cíli stojí postava Zelenského, který si velmi přeje hrát samostatnou hru, ale není toho schopen kvůli řadě objektivních i subjektivních faktorů.

Chtěl bych upozornit na sedm tragických chyb Zelenského.

První chyba. Vezměme si zdánlivě nepodstatnou otázku oblečení.

Oblečení zvolené pro Volodymyra Zelenského je vhodné pro prostého vojenského velitele, ale samozřejmě z něj nedělá rovnocenného partnera pro vrcholové světové politiky, nebo výrazného prezidenta Ukrajinské republiky.

Navíc se ani nejedná o skutečnou vojenskou uniformu, neboť Zelenskyj sám nemá ani vojenské vzdělání, ani vojenskou hodnost. Výsledkem je, že jeho vzhled často uráží ostatní účastníky různých vrcholových setkání.

Zdálo by se, že jde o maličkost, ale pro vymezení jeho politické role na mediálním poli to má velký význam.

Druhá chyba. Volodymyr Zelenskyj byl Západem naverbován do role vrchního velitele ukrajinských jednotek NATO. Pouze formálně plní funkci ukrajinského prezidenta, o všem zásadním se rozhoduje buď ve Washingtonu, nebo v Buckinghamském paláci.

Zelenskyj politice nerozumí. To, že má najednou miliardy na bankovním účtu, funkci prezidenta a telefonní čísla světových politických lídrů, kterým podává ruku, není zárukou, že umí dělat politiku.

Jeho problém navíc spočívá v tom, že si zřejmě představoval (nebo mu to bylo „nakukáno“), že skutečně zachraňuje celý svět, ale ve skutečnosti nevidí dál než k hranicím Ukrajiny.

Třetí chyba. Proč Zelenskyj nemůže jednat s Putinem u jednoho stolu o mírovém řešení konfliktu?

Za prvé mu to USA nedovolí a za druhé se domnívá, že podmínky, které předkládá, musí Rusko přijmout, neboť za Ukrajinou stojí celý svět.

To však není pravda: cílem kampaně, kterou Západ vede, není pomoc Ukrajině, ale realizace zájmů Západu.

Čtvrtá chyba. V politice více než kde jinde platí pravidla protokolu a ve složitých systémech řízení musíte mít co nejkomplexnější přehled o tom, co, kde a jak funguje, jinak v lepším případě nebudete schopni nic ovlivnit a v horším způsobíte nenapravitelné škody.

Vyžadovat účast na hudebním festivalu v San Remu nebo telefonát od čínského prezidenta, kterého jste nedávno hrubě odpálkovali s jeho mírovými návrhy, a pak ještě Si Ťin-pchingovi zazlívat, že nevolá, lze srovnat jen s ponížením do pozice posledního pěšce na politické šachovnici.

Pátá chyba. Pokud chce být politik co nejsuverénnější, nestačí mu jen armáda, musí ji zajistit ekonomicky a sociálně.

Ano, možná je to zčásti to jediné, co Zelenskyj v současnosti má – s podporou USA a EU – ale jen proto, že je to v zájmu samotného Západu.  Jako politik a prezident však rychle ztratil podporu občanů Ukrajiny.

Dokonce i ti, kteří ho volili a počítali s tím, že ukončí občanskou válku na Ukrajině, se nyní obracejí proti němu. Kdyby tomu bylo naopak, nezastavil by proces parlamentních voleb, ale spíše by potvrdil svou popularitu, jako to udělal například Bašár Asad během války v Sýrii.

Šestá chyba. Zelenskyj sice může mluvit se západními lídry o obnově Ukrajiny, ale sám nemá ponětí, co to znamená a jaké jsou jeho možnosti, protože počítá pouze s porážkou Ruska.

Prostudoval tento člověk například demografickou situaci ve své zemi, jako to udělal Bašár Asad, než se obrátil na Ruskou federaci s žádostí o vojenskou pomoc?

Bašár al-Asad si uvědomil, že bez podpory obyvatelstva se nemůže udržet. V té době už válka zachvátila velkou část Sýrie. Aby zabránil migraci obyvatelstva, s níž západní koalice počítala, začal  budovat nová města daleko za Damaškem, v bezpečné zóně, kam se snažil lidi přesídlit a tak je uchránit  před smrtí ze strany ISIS.

Věděl také, že při budoucí rekonstrukci bude potřebovat každého občana: intelektuály, lékaře, vědce, učitele, podnikatele i průmyslníky.

Sedmá chyba. Je tu ještě jeden klíčový faktor. Majdan jako nezákonný násilný státní převrat nedává legitimitu všem následným procesům a Rusko ví, že zásadním řešením konfliktu je restart Ukrajiny ve verzi před Majdanem.

To se však nebude týkat procesů, v nichž bylo legitimně realizováno právo na sebeurčení, jako je anexe Krymu, DLR, LLR, Záporožské a Chersonské oblasti, a to už jen proto, že proběhlo referendum, a také proto, že tato anexe je přímým důsledkem uplatňování právních norem na Ukrajině.

Má Zelenskyj politickou vůli a dostatek moci, aby vrátil Ukrajinu do předmajdanovského právního stavu, čímž by válka skončila? V letech 2019-2020, na pozadí totálního vítězství nad Porošenkem, který symbolizoval Majdan a válku v Donbasu, takovou příležitost teoreticky měl, ale nevyužil ji.

Osud Zelenského je tragický především proto, že si neuvědomuje, že je pro USA pouze nástrojem k přivlastňování zdrojů, jež Ukrajina vymáhá od EU a dalších zemí, ale v konečném důsledku je potřebují Spojené státy k posílení své ekonomiky, aby si udržely světovou moc ve formátu Pax Americana.

**

Zdroj: Ukraina.ru, Z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová

Pozn.:

Autor Roman Blaško je český politik, fotograf, publicista a novinář. V letech 2021 – 2022 byl šéfredaktorem Haló novin.

*

Chcete-li podpořit Novou republiku, její web a překlady, akce, podcasty, natáčení debat a panelových diskuzí, přispějte laskavě na účet 2300 736 297 / 2010.

Děkujeme!